Ženy přinášejí do politiky slušnější a kultivovanější vyjednávání
Dita Vávrová. Zkušená advokátka, aktivní politička na městské i krajské úrovni a zároveň skvělá máma tří dětí. Právě ony jsou jedním z důvodů, proč se rozhodla jít do politiky. Skrze ni má totiž možnost ovlivnit, v jakých podmínkách budou její děti a celá jejich generace vyrůstat a žít.
V politice se tato žena zaměřuje především na školství a rodinnou politiku. Kromě toho se zasazuje o to, aby lidé řešící problémy vždy věděli, na koho se mohou obrátit s žádostí o pomoc. „Jako advokátka se denně setkávám s mnoha lidmi, kteří nevědí, jak se mají zachovat při řešení svých problémů,“ říká. Vzápětí dodává, že tomu lze zabránit. „Kraje se podílí na rozhodování o mnoha záležitostech našeho života. Je potřeba se zaměřit na to, aby na jejich pomoc dosáhli všichni, kteří si to zaslouží a nikoli jen ti, kteří dokážou správně vyplnit žádost,“ vysvětluje, a zároveň tak i zdůvodňuje, proč kandiduje v krajských volbách.
Na Ditu musím prozradit, že je nesmírně pracovitá, schopná, a přitom slušná žena, které rozhodně není jedno, co se kolem ní děje. Obdivuji ji pro její nasazení a vytrvalost, a navíc si troufám říct, že by mohla být vzorem pro ženy, které se obávají toho, že politika není slučitelná s péčí o rodinu.
Když se podívám do poslaneckých lavic, vidím samé tmavé obleky. První otázka je tak nasnadě. Potřebuje vůbec politika ženy?
Věřím tomu, že politika, stejně jako všechny oblasti našeho života a profese, potřebuje jak ženy, tak muže. Pozoruji, že ženy političky vynikají rozumnými názory, které neprosazují, jak se říká, na sílu, ale diplomaticky. Jsou empatické, nezáleží jim tolik na svém postavení, ale spíše na prosazení dobré věci.
Proč jsou přesto muži v politice pořád v převaze?
Máš pravdu, žen političek je málo. Rozhodně v Čechách to tedy platí určitě. A je to velká škoda. Je to podobné jako na nejvyšších postech v businessu. Myslím si, že to stále souvisí s takovou tou tradiční rolí ženy, kdy jejím místem byla po dlouhá staletí péče o rodinu, o bydlení a podobně. Muži nás sice pustí do středně vysokých míst, ale na ta nejvyšší už si sáhnout nenechají (smích).
Když se podíváš do své praxe, vidíš mezi muži a ženami velké rozdíly?
Abych řekla pravdu, zas až tak velké rozdíly nevidím. Pohybuji se zatím na úrovní místní a krajské politiky a v přístupu žen a mužů k práci není, dle mého názoru, větší rozdíl. Obecně se dá ale určitě říct, že muži jdou více k podstatě věci, zatímco ženy všechno řeší s ohledem na další okolnosti. U mužů je pak patrná orientace na dosažení moci a vyššího postavení. Přítomnost žen přináší slušnější a kultivovanější vyjednávání.
Co tě vlastně přimělo ke vstupu do politiky?
No, to bylo docela zajímavé. Přiměla mě k tomu snaha o zlepšení školství v našem městě. Když jsem hledala vhodnou základní školu pro prvního syna, narazila jsem na skupinu rodičů a učitelů, díky kterým vznikla v rámci běžné základky v Náchodě třída, kde se děti mohly učit s prvky metody Začít spolu, hodnoceny byly slovně a používala se Hejného matematika. Bohužel po změně vedení školy hrozil zánik těchto tříd, což jsme nechtěli dopustit. Nakonec nám pomohlo jiné město a zřídilo školu jako odloučené pracoviště u nás, aby děti mohly ve výuce pokračovat. Přinášelo to s sebou ale spoustu práce, kterou jsme si s několika rodiči dělili mezi sebe. Já jako právník jsem připravovala různé dokumenty a jako advokátní doprovod se zúčastňovala jednání na úřadech, městech i na kraji. Po celou dobu mi přitom bylo jasné, že bez politické podpory to nepůjde.
A školství tě provází v politické kariéře nadále…
Ano, dnes jsem členkou školské komise Města Náchod, výboru pro vzdělávání a zaměstnanost Královéhradeckého kraje a členkou školské rady Jiráskova gymnázia v Náchodě. V rámci KDU-ČSL jsem byla zvolena do místního, okresního i krajského výboru. Snažím se propojit podporu a posun ve vzdělávání. Chci, aby měl každý možnost využít metody učení, která mu vyhovuje. Přála bych si, aby se nabídka co nejvíce rozšířila a rodiče, kteří mají zájem o určitý typ výuky, měli možnost si ji vybrat. I mimo Prahu.
Litovala jsi někdy svého rozhodnutí?
Možná budu za pár let mluvit jinak, ale nyní určitě nelituji. Samozřejmě, stojí mě to nějaký čas, který bych třeba mohla strávit se svojí rodinou, věnovat ho dětem. Beru to ale tak, že z mojí práce budou moci těžit právě i moje děti. Musím říct, že jsem se doposud setkala se samými lidmi, kterým záleží na tom, jak se žije v jejich okolí, kteří si pomáhají navzájem a jsou mi skvělou inspirací.
Zmínila jsi rodinu. Co ta říká na tvoje aktivity?
Moje nejužší rodina, což je manžel a moje tři děti, mi neuvěřitelně fandí. Bez toho by to vůbec nešlo. Samozřejmě se někdo o děti musí postarat, když se vracím v osm večer ze schůze v Hradci Králové. Takže můj velký dík patří manželovi. Širší rodina si možná občas klepe na hlavu, do čeho že jsem se to pustila (smích). Věřím ale, že jim jednou dokážu, že to nebyl tak špatný nápad.
Máš nějaký politický vzor?
Mým vzorem je nyní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Věřím, že takových žen bude v politice přibývat.
Co bys vzkázala ženám, které politika láká, ale z nejrůznějších důvodů váhají?
Neváhejte a zapojte se! Jako předsedkyně Sdružení žen KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji bych uvítala každou ženu, která by měla zájem se jakkoliv zapojit. Je mým přáním, aby se mohly jednotlivé ženy političky propojovat a vzájemně podporovat.
Děkuji moc za rozhovor a přeji hodně štěstí do voleb.
Ptala se Inga Petryčka
PS: Pokud máte chuť, přečtěte si také další rozhovory se ženami v politice. Rozhodně stojí za pozornost!
#ŽenyVPolitice #LepšíPolitika
