Z dolní komory Parlamentu přišla minulý týden dobrá zpráva. Poslanci schválili rozpočet na rok 2020. Skvělé! Česká republika nebude muset hospodařit v rozpočtovém provizoriu! Jen škoda, že tímto nadšeným zvoláním jsem všechny plusy onoho nejdůležitějšího zákona vyčerpala.
Základní kámen úrazu vidím už v samotném objemu rozpočtu, respektive ve schodku 40 miliard korun. Už na základní škole se přece děti učí, že v případě peněz je vždy nutné myslet na zadní vrátka. Jednou jsi nahoře a jednou dole a nikdy nevíš, kdy se ti ušetřené peníze budou hodit. V době hospodářského růstu tak považuji schodkový rozpočet za nezodpovědnost. A co víc, namísto vytváření rezerv se v rozpočtu počítá s jejich čerpáním.
Rozpočet předpokládá v příštím roce příjmy o 113 miliard vyšší než letos. Tedy na papíře. Není vůbec jisté, že do státní pokladny opravdu přitečou. Může se klidně stát, že už tak nehospodárný deficit ještě naroste.
Daňový balíček, který jde s rozpočtem ruku v ruce, totiž v tuto dobu ještě není schválen. Miliardy, které by měl přinést, se už ale rozdaly.
Bohužel to není jediný problém. Další riziko vidím ve zpomalování hospodářského růstu. Česká ekonomika je výrazně orientována na export a predikce růstu světové ekonomiky nevypadají zrovna růžově, aniž bych chtěla přispívat k šíření pesimismu. To s sebou nese nebezpečí pro tuzemské podniky. Výsledkem mohou být nižší mzdy, v horším případě propouštění. Rozpočet v tom případě dostane hned dvojitý zásah. Nižší daňové příjmy na jedné straně a vyšší výdaje na straně druhé.
Schválený rozpočet bohužel, podle mého názoru, přesně odpovídá současnému stylu vládní politiky. Ta nepostupuje systematicky, s dlouhodobým výhledem. Nabízí všehochuť, od každého něco, aby se, jak se říká, vlk nažral, ale koza zůstala celá. Populisticky rozdává, bez ohledu na to, jestli na to jsou peníze nebo ne, to se řeší až poté. Nechce dělat nepopulární, nicméně nezbytné, systémové kroky nutné pro budoucnost. Nikde jsem si nevšimla, že by se v rozpočtu řešily opravdu důležité priority, jako třeba udržitelný důchodový systém. Rozpočet nepřipravuje zemi na zpomalení ekonomiky či recesi. Naopak. Vláda promarnila silné hospodářské roky, ty využila pouze na rychlejší tempo státních výdajů. Co bude v budoucnu, to ji nezajímá.
To, že nebyly podpořeny opoziční návrhy, ale naopak přijaty pozměňovací návrhy komunistů, nebo že učitelům nebudou platy navýšeny o slíbených 15 %, je v celém tom průšvihu už jen detail. Byť zrovna v případě kantorů dost nefér.
Inga Petryčka
