Komu se vyplatí nová spalovna u Mělníka?

Středočeský kraj hodlá v areálu mělnické elektrárny v obci Horní Počaply postavit velkou spalovnu komunálního odpadu. Svážet by se tam měl odpad z celého kraje. Investorem bude ČEZ. Proti jsou obyvatelé, města, obce, mnohá sdružení a organizace. Existuje petice s mnoha tisíci podpisy, a dokonce i jednoznačně zamítavá obecní referenda. Sám premiér Babiš v minulosti přislíbil, že stavba nebude, pokud s ní nebudou obyvatelé souhlasit.

To všechno jako kdyby nebylo. Vesele se totiž plánuje dál.

Celá problematika kolem spalovny je samozřejmě mnohem složitější. Neodvratně se blíží doba, kdy budeme moci vyvážet na skládku pouhý zlomek komunálního odpadu. A vzhledem k tomu, že Česká republika je bez jakékoli nadsázky opravdovou skládkovou velmocí, je třeba jednat. To v praxi znamená zavádět taková opatření, aby se co největší podíl komunálního odpadu podařilo odklonit k recyklaci. Řečeno čísly, v roce 2035 bude možné vyvézt na skládku pouhou desetinu komunálního odpadu, přičemž minimálně 65 % tohoto odpadu by se mělo recyklovat.

Omezení skládkování tak rozhodně neznamená přesun komunálního odpadu ze země do velkokapacitních spaloven. Naopak. V první řadě je třeba jít cestou zodpovědnějšího systému nakládání se surovinami, tedy důsledně recyklovat a podporovat nové metody zpracování recyklovaného odpadu. Snaha postavit spalovnu za každou cenu tak ve mně logicky vzbuzuje otázku, zda se kraj od začátku nesnaží pouze najít nejjednodušší řešení, jak dostát novým pravidlům. Tedy bez toho, aniž by hledal, podpořil či nabídl jiné alternativy.

Tímto výčet pochybností a otázek kolem mělnické spalovny zdaleka nekončí. Nová spalovna neboli ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu) má totiž být největší v republice a svážet se do ní má odpad z celého Středočeského kraje, popřípadě i z krajů okolních. Plánovaná kapacita je kolem 320 000 tun směsného komunálního odpadu. Počítá se dokonce se 17 překladišti! Nějaká auta navíc musí odvézt i strusku a popílek, který při spalování vznikne. Důsledkem bude nárůst dopravy i všech problémů, které s tím souvisejí. V celém regionu bude potřeba výrazně kapacitně navýšit silniční síť a dobudovat obchvaty, což právě teď zaměstnává příslušné úředníky a projektanty. Je mi jasné, že to celou stavbu výrazně prodraží. Jak se stihne vyřešit dopravní infrastruktura do roku 2024, kdy má spalovna začít fungovat, to už mi jasné není. Převážení odpadu na velké vzdálenosti a jeho překládání navíc logicky znamená navýšení ceny za zpracování odpadu.

Investorem spalovny bude energetický gigant ČEZ, který na místě provozuje dosluhující hnědouhelnou elektrárnu. Tomu se spalovna musí kapacitně vyplatit. Čím větší, tím nižší náklady. Nepochybuji o tom, že má vše dobře promyšlené a spočítané. Proto je na místě položit si opět několik otázek. Když se do budoucna bude množství nevyužitelného komunálního odpadu snižovat, nebude pak provozovatel spalovny tlačit obce na co nejvyšší přísun odpadu, aby si zajistil stabilní výkon a co nejvyšší zisky?  Mělo by pak vůbec význam, aby se obyvatelé snažili důsledně třídit? Nemohlo by to dokonce znamenat i potlačení rozvoje recyklačních technologií? Doufám a věřím, že tyto moje obavy jsou liché.

Podotýkám, že v obecné rovině proti spalovnám ZEVO nijak zásadně nejsem. I přes nejmodernější a nejlepší vytřídění a recyklaci bude vždy nějaký odpad existovat. Jsem si vědoma přísných požadavků ze strany legislativy, která musí tato zařízení splňovat. Navíc jde i o poměrně smysluplné naložení se zbytkovým odpadem, protože spalováním se vyrábí teplo a elektřina, čímž se šetří další suroviny.

Jakákoli stavba nových zařízení ale musí mít naprosto nezpochybnitelné opodstatnění. Spalovna musí být v rozumném dosahu od samotného vzniku odpadu a odpovídat kapacitně potřebám regionu. Obyvatelům musí být předloženy všechny relevantní a pravdivé informace, aby si mohli udělat komplexní názor. Není tady místo pro lobbing zainteresovaných subjektů. Navíc jsem přesvědčena, že je morální povinností brát v úvahu i názor obyvatel. Napadá mě v této souvislosti nedávný případ ze Vsetína, kde právě tlak veřejnosti zastavil investora před stavbou spalovny.

Tohle všechno  v případě plánované spalovny na Mělnicku postrádám. Namísto odpovědí nalézám jen otázky. Musím tedy přiznat, že sdílím obavy a rozčarování místních obyvatel.