Pandemie koronaviru se nesmazatelně zapíše do učebnic pro budoucí mediky. A pravděpodobně nejen tam. Svoje místo bude mít i v osnovách pro studenty ekonomie. Zda jako názorný příklad toho, jak co možná nejrychleji nastartovat ekonomiku po zdrcující ráně, nebo naopak jako odstrašující vzor toho, jak ji ještě více přidusit, se brzy dozvíme.
Jaké konkrétní dopady bude mít pandemie na českou ekonomiku, ještě nelze zcela odhadnout. Jedno je ale jisté. Pokud ještě před nedávnem mluvili ekonomové „pouze“ o zpomalení růstu, dnes je už všechno jinak. S prodlužující se délkou restriktivních opatření a také pod tíhou informací o zavření českých automobilek změnili názor i ti největší optimisté. Dnes už by si jen stěží někdo dovolil o souvislosti koronaviru a hospodářské recese pochybovat.
Jsme svědky vznikajících konkrétních opatření na pomoc postiženým, zprávy o finanční vzpruze přicházejí i z Bruselu. EU je navíc připravena zmírnit kritéria pro získání finančních dotací. Je tedy nanejvýš důležité, aby tyto evropské peníze byly použity účelně a aby pomohly opravdu potřebným. Myslím si, že hrátek okolo evropských dotací bylo už dost.
V tuto chvíli je hlavním heslem rychlost. O ekonomických opatřeních není třeba jen mluvit. Naopak. Je nutné je realizovat. Ihned, cíleně a bez komplikací v podobě přílišné byrokracie. Výhodou je poměrně malá zadluženost, není proto třeba lámat si hlavu se zvyšováním veřejného dluhu. Využít lze navíc zkušenosti z poslední krize před deseti lety. Nevýhodou je neexistence přebytků z posledních bohatých let, které, místo aby se odkládaly stranou na horší časy, živily vládní populistické manýry. Přitom právě takové rezervy nyní výrazně pomohou třeba sousednímu Německu.
Právě Německo může být skvělou inspirací. Jeho představitelé již představili rozsáhlý koronavirový nouzový balík s konkrétními opatřeními v celkové výši kolem neuvěřitelných půl bilionu eur. Jeho důležitou součástí je mimo jiné rozšíření tzv. Kurzarbeit, tedy kratších pracovních poměrů, které se jako instrument proti propuštění zaměstnanců osvědčily už v krizi v letech 2008/2009. O pomoc bude moci požádat více firem a na delší dobu, než tomu bylo doposud. Peníze na ně jsou, Německá pracovní agentura oznámila, že na Kurzarbeit má vytvořenou rezervu ve výši 26 miliard euro. S likviditou mají společnostem pomoci zajištěné úvěry, pro malé firmy a živnostníky bude zřízen zvláštní nouzový fond na přímou pomoc. Vláda také v souvislosti s krizí ohlásila na následující čtyři roky navýšení investic, zasaženým firmám posouvá daňovou povinnost nebo chystá daňové úlevy.
Pandemie přišla v době velkých změn. V době, kdy se lidé, firmy, státy i celá EU rozhodly změnit staré zaběhlé návyky směrem k udržitelnosti, vyhlásily boj proti klimatickým změnám a termín cirkulární ekonomika se stal běžně používaným. Měli bychom se nyní tváří tvář nové hrozbě těchto ambicí vzdát? Taková úvaha není podle mě na místě. Jsem přesvědčena, že by bylo vhodné rozvolnit striktní plány s konkrétními daty týkající se karbonové neutrality, míry recyklace apod. Rozhodně ale není nutné na vytýčené cíle rezignovat. Jsme už daleko. Máme k dispozici nové poznatky, nové technologie, elektromobilita je na nevídané úrovni. Nabízí se nám tak příležitost finančními injekcemi ekonomiku nejen rozpohybovat, ale zároveň ji, alespoň částečně, i ozelenit. Důležité je vnímat Evropský zelený úděl (European Green Deal) jako příležitost, jak pomoci naší ekonomice a posunout ji technologicky a strukturálně na novou úroveň. To nám současně pomůže vytvořit nová pracovní místa, kterých bude dost možná kvůli virové epidemii a souvisejícím opatřením citelně ubývat.
Není čas na co by kdyby. Můžeme donekonečna spílat české vládě, že zareagovala pozdě. Přední evropští státníci se mohou bít v prsou s přiznáním, že podcenili situaci. To nám je ale k ničemu. Teď rozhodují činy. Na záchranu zdraví a zajištění bezpečnosti a hned vzápětí na záchranu rozbité ekonomiky. Restart ekonomiky musíme udělat co nejdříve, pokud ne hned. Už teď se totiž zadrhla. Využijme k tomu všechny příležitosti, které se nabízí, včetně evropských peněz z připravovaných programů na snižování emisí, namísto abychom volali po jejich zastavení.
Inga Petryčka
