Koronavirus posílá naši ekonomiku do propasti. Ne virus jako takový, samozřejmě. Řeč je o tvrdých opatřeních naší vlády, která se rozhodla bojovat proti šíření viru tím, že podkope českou ekonomiku.
Aktuální rozsáhlé restrikce jsou za současné situace již nezbytné. Jsem ale přesvědčena, že jsme se opatřením, která přinesou nedozírné ekonomické následky, možná mohli vyhnout. Kdyby vláda jednala včas. Kdyby hovořila s lidmi na rovinu. Kdyby byla připravena a zemi zásobila dostatečnou zásobou ochranných pomůcek. Již několik týdnů bylo přece jasné, že je jen otázka času, kdy někdejší epidemie a dnešní pandemie dorazí v globalizovaném světě i k nám.
Předpokládala bych, že globalizace vedle své stinné stránky, kterou nám právě ukazuje, přinese i stránku pozitivní. Že vláda bude schopna rychle reagovat a vzít si poučení z těch zemí, které byly schopny virus zvládnout bez větších restrikcí. A že když to neudělá naše vláda, dočkáme se třeba obecného doporučení od WHO, která situaci v jednotlivých zemích bedlivě sleduje. Spletla jsem se.
Zkušenosti z asijských zemí, kde krizi dokázali úspěšně čelit, ukazují, že nošení roušek významně pomáhá omezit šíření nákazy. Distribuce roušek do domácností, zajištění dostatku respirátorů pro zdravotnictví a další rizikové obory a zavedení jejich povinného nošení mělo být, podle mého názoru, tím prvním a rozhodným krokem k zamezení dalšího rozšíření viru. K tomu měla přijít jasná a nezpochybnitelná doporučení, včetně pravidelných instrukcí skrze sms. Nic z toho se bohužel nestalo, a i proto jsme dnes tam kde jsme.
Co se současné koronakrizi rozhodně nedá odepřít, je podle mě také zásluha na podkopání důvěryhodnosti současné vlády. Největší měrou k tomu přispívají početné tiskové konference vládních představitelů a přiznejme si, nejednoznačná prohlášení či dokonce lži. Vláda tak místo jistoty přináší chaos.
Jaké konečné důsledky pro ekonomiku budou všechny současné zákazy a omezení mít, ukáže až čas. Nikdo si v tuto chvíli netroufne nic odhadovat. Jasné je, že čtyřicetimiliardový schodek státního rozpočtu, který byl vlastně fikcí už při samotném schvalování, je nyní už jen jakýmsi nesmyslným číslem na papíře. Stejně tak je jisté, že definitivně skončila rozpočtová párty této vlády. Ekonomickou recesi odborníci předpovídají už dávno, jen naše vláda tomu jakoby nechtěla doposud věřit. Doufejme alespoň, že strmému pádu dokáží zabránit opatření, která připravila a připravuje ministerstvo financí a také EU.
Nezbývá, než naší vládě pěkně nahlas poděkovat. Teď už se můžeme jen modlit, aby se vše co nejdříve obrátilo k lepšímu.
Buďme k sobě, prosím, ohleduplní, nejde jen o nás. Dodržujme všechna nezbytná opatření, nosme roušky, choďme mezi lidi jen v nezbytně nutných případech a nesnažme se v tomto případě chovat švejkovsky, jak to my Češi někdy umíme.
A zkusme, až to zase bude možné, svými nákupy co možná nejvíce podpořit místní malé výrobce, prodejce a živnostníky. Na ty dopadne krize nejvíce. Budou nás hodně potřebovat.
Inga Petryčka