Ať už si myslíte o demonstracích za lepší klima cokoli, fakt je, že Gréta otevřela důležité téma, které bylo po mnoha pokusech „s tím něco dělat“ odloženo na dlouhou dobu do skříně. V těchto horkých letních dnech ten problém ovšem všichni pociťujeme doslova na vlastní kůži.
Zájem studentů o životní prostředí mi připadá sympatický a důležitý. Je fajn vidět, že se nastupující generace zajímají o stav naší planety. Přemýšlím však, jak tuto obrovskou energii a zájem přeměnit v konkrétní akci.
S ohledem na naléhavost problému, kdy naše města stravuje horko a začínáme se reálně potýkat s nedostatkem vody, bych navrhla začít právě tady. Bydlím v Praze, proto bych ráda nabídla několik tipů, jak můžeme zlepšit klima ve městě a současně úsporněji pracovat s vodou.
1. Více stromů do ulic
Různé zdroje uvádí, že stromy dokáží zmírnit teploty ve městě až o 10 stupňů. To však vyžaduje poměrně hustou síť stromů. Vedle toho se nejspíš většina z nás shodne, že stromy mají i další benefity. Poskytují příjemný stín, svěží vzduch, ale jsou i příjemné na pohled. Dá se tedy říci, že každý jeden strom ve městě má obrovskou hodnotu a to bez ohledu na hustotu výsadby.
Města však často bojují s vlastními kapacitami i invencí, pokud jde o rozšiřování výsadby stromů. Navrhuji nechat to na lidech. Jak je ale motivovat? Věřím, že spoustu z Vás napadlo, jaké by to bylo, kdybyste si mohli blízko svého domova zasadit strom. Většina lidí ale netuší, jak na to. Vůle je, ale chybí informace. A tady může nastoupit místní samospráva. Její roli vidím hned v několika ohledech.
První důležitá role je poskytování informací, jak nápad „zasadit strom“ vlastně zrealizovat. Další role města je organizace konkrétní možnosti pro zapojení se do výsadby stromů. Možná jste zaznamenali projekt Milion stromů. Pojďme udělat projekt Milion stromů pro Prahu. Nabídněme Pražanům konkrétní způsob, jak se vrhnout do akce a začít sázet.
Možná teď namítnete, kde na to vzít. I tady už existují úspěšné akce sdílení nákladů mezi městem a jeho obyvateli. Stačí nabídnout možnost adoptovat si strom za určitý poplatek výměnou za umístění cedulky se jménem na vybraný strom a problém s případným nedostatkem financí je hned o něco menší.
2. Péče o stromy a zeleň ve městě
Pokud chceme zeleň ve městě, musíme dobře a s rozmyslem pečovat o naše stávající zelené plochy, stejně jako o stromy.
V případě stromů řada měst momentálně experimentuje se závlahovými vaky. Pustili se do toho už i na Praze 11. Závlahový vak pojme až 60 litrů vody. Princip spočívá v tom, že se voda postupně uvolňuje několik hodin a postupně odtéká ke kořenům stromu. Naproti tomu se v extrémním suchu při běžném zalévání voda prakticky ke kořenům vůbec nedostane. Pojďme toto řešení zavádět napříč Prahou. Zalévání stromů se stane efektivnějším a stromům pomůžeme odolávat suchu.
Další možnost, jak poměrně snadno získat více zeleně, je postupná přeměna klasických trávníků v louky. Alespoň tam, kde to dává smysl a charakter daného prostoru to umožní. Louky jsou odolnější vůči výkyvům počasí, zejména s vedrem si dokáží lépe poradit, navíc přitahují různé druhy hmyzu, včetně motýlů a včel, ale i ptáky. Věřím, že zmiňované benefity ocení velká část Pražanů.
3. Recyklace vody ve městě
V hospodaření s vodou má Praha podle mého názoru velké rezervy. Přitom se nabízí hned několik možností, jak situaci zlepšit.
V první řadě se nabízí využít doslova nekonečné zdroje dešťové vody. Základní je nenechat dešťovou vodu odtékat bez užitku do kanalizace. Kde to jde a má to smysl, snažme se ji udržet. V tom výtečně pomáhají už zmiňované louky, ale také různé tůňky. Nadbytek vody v ulicích může ale na druhou stranu ohrozit nemovitosti. Proto je důležité myslet na možnost vsakování. V tomto směru fungují výborně také zelené střechy. Za účelem využití dešťové vody (například pro zalévání) už dnes v některých částech Prahy vznikají zadržovací nádrže. Některé městské části podporují formou dotací také budování soukromých nádrží pro zálivku i splachování.
Vedle dešťovky se můžeme zaměřit na recyklaci vody v domácnostech. Tzv. šedá voda, která vytéká ze sprch, van, umyvadel či myček, se dá také použít opakovaně. Dnes už existují zařízení, která umí recyklovat vodu v domácnostech. Ošetřenou vodu pak můžete použít znovu například ke splachování toalet nebo pro zalévání (dle způsobu a míry vyčištění). V tomto ohledu může jít samozřejmě město příkladem. Můžeme začít s recyklací vody na úřadech, případně se pustit do projektů ve spolupráci se školami. Kromě recyklace vody totiž v případě škol vidím ještě další efekty. Děti se naučí přemýšlet, jak věci fungují, a naučí se, že má smysl k vodě přistupovat jako k vzácnému přírodnímu zdroji.
A co vy? Máte další nápad, jak by se dalo přispět ke zlepšení klimatu ve městě a jak bychom mohli k životnímu prostředí přistupovat šetrněji?
Inga Petryčka
